Dostali jsme možnost se s dětmi podívat do Rákosníčku (kam chodíme cvičit) do jejich nově vytvořeného kouzelného světa Snoezelen. Snoezelen je skvělým nástrojem pro podporu smyslů a tvořivosti, rozvoj fantazie i prohloubení citové vazby. Nabízí možnost relaxace formou hry v příjemném relaxačním prostoru, který je vybaven světelnými a zvukovými prvky, vůněmi a hudbou. Brzo to tam zase navštívíme, dětem se zážitek moc líbil!

Krásné sny a dobrou noc - popřáli jsme všem lesní zvířátkům a i těm nejmenším z nich, boučkům. Povídali jsme si o koloběhu přírody, když se připravuje na zimu. Než brouček ulehne k zimnímu spánku, musí si ale pořádně zacvičit, nasbírat si zásoby a navštívit své kamarády. Potom už jsme mu jen společně zazpívali ukolébavku, vyrobili mu lampičku, aby se po tmě nebál a mohl jít v klidu spinkat. 

Představit svou knihu nám přijelo představit duo autorů knihy "Pohádky na houby", kterou již naše děti znaly ze čtení při odpočinku. Besedu provázely i zábavné soutěže a aktivity.

BUBUBU! To jste se lekli, co?!

Ale nebojte se, to jsme jen my, Sluníčka. Převlékli jsme se za strašidla, aby nás ta skutečná, co na Halloween vylézají nepoznala. A aby se nikdo z nás nebál Tento týden nás provázeli duchové, vlkodlaci, upíři a příšerky. Zažili jsme s nimi spoustu legrace, ale naučili jsme se i něco nového. Nakonec jsem si pořádně zatrsali, zastrašili a dali si děsivou dobrotu. Také k nám zavítali tatínkové a maminky na naše odpolední dýňové tvoření. Všem moc děkujeme, že přišli a užili si s námi strašidelné odpoledne. 

Už je tomu tak, přilétl k nám mrak. A my se všichni divíme, proč je tak zamračený. On to je totiž mrak, který strašně nemá rád křičení a hluk. A ten mrak se doslechl, že u nás ve třídě nemůže ani vylézt naše třídní sluníčko, protože se bojí, že by ho bolely uši. A proto nám přišel zamračený mrak ukázat Kouzelné ticho. Kouzelné ticho je totiž tak krásné, že je celé duhové a třpytivé, přesně jako duha, když venku prší a svítí sluníčko. Tak jsme si jedno takové ticho ve třídě vyrobili, abychom na něj už tolik nezapomínali. Mrak nás pořád z dálky hlídá, ale my jsme dovnitř do Kouzelného ticha nakřičeli všechno křičení a hluk a už nás tolik netrápí. Tak se mraku neboj a už se na nás nezlob :). S podzimním mrakem přišlo i další počasí - déšť, mlha, červánky... To vše jsme tento týden zkoumali a pozorovali. Dokonce jsme i strýčku Větru pomohli uklidit spadané listí na zahrádce, které při své hře s Vánkem rozfoukali. To jsme ale hodní a šikovní pomocníci! A nakonec jsme se společně snažili vytvořit naší malou dětskou duhu.

Když už víme, co v lese roste, musíme se taky poohlédnout po tom, kdo tam žije. Povídali jsme si o všech možných zvířátkách, která můžeme v lese potkat a o tom, jak se máme chovat nejen k nim, ale i k samotnému lesu.

Třída Sluníček si byla zacvičit s lektorkami v Rákosníčku.

... hádaly se v lese. Ale my se tady přece nehádáme. Nebo snad ano? Přečetli jsme si pohádku o houbách, které se ale moc nepěkně hádaly. Vyzkoušeli jsme si pořádnou hádku mezi kamarády a zjistili jsme, že takhle se k sobě tedy chovat nechceme. Raději chceme být kamarádi, jako houby v pohádce Tiše, les vypráví, kterou jsme poslouchali před odpočíváním. Houbiček je teď plný les a my jsme se jich snažili naučit co nejvíc. A domů jsme odcházeli s nápady, co nám maminka může doma s hub uvařit.

Podzim už nám zaklepal na dveře a proto jsme se rozhodli ho vnímat všemi smysly. Tento týden jsme začali chutí a čichem. Poznávali jsme, co vše nám na podzim roste na zahrádce a na poli, jak co chutná a jak to voní, když maminka na podzim peče něco dobrého. V Ateliéru jsme u tvoření přemýšleli, jak to vlastně celé funguje, než vznikne kompot a hledali jsme ve vodě tajné podzimní poklady, o kterých jsme si během týdne četli pohádku. Na závěr jsme si zahráli na podzimní kuchaře a upekly si voňavý jablečný štrůdl.