Sluníčko už začalo nabírat sílu a broučci a zvířátka - které Včelka na podzim uspala se začali vrtět ve svých postýlkách, protože cítili teplo ze slunečních paprsků☀️. Jaro se ale ještě úplně neprobudilo a kdyby teď broučci vylezli ze svých pelíšků, mohlo by se taky stát, že by při studeném počasí umrzli❄️. A tak Včelku napadlo, že aby broučci a zvířátka mohli dál v klidu spát, mohla by jim přečíst knihu📖. Každá kniha je jiná a nese v sobě jiný příběh. Poznali jsme, že nejsou knihy jen pohádkové🦄, ale také třeba o vaření🍳, detektivky🥸, knihy pro malé děti👶🏻... Zajímalo nás také, z čeho je kniha vyrobená📄 a jak to dělali dřív spisovatelé, když neměli počítače💻. Hráli jsme si třeba i s písmenky našich jmen🅰️.

Chceme také poděkovat všem, kteří nám přišli předčítat před odpočinkem a těm, kdo nám donesli do školky svou oblíbenou knihu.

Vyrazili jsme s dětmi na návštěvu do velké knihovny v Děčíně. Bohužel paní knihovnice byla zdravotně indisponována, takže si děti program tvořily víceméně samy. O to víc jsme byly překvapené, jak moc jim to šlo!♥️ Znaly spoustu pohádek, věděly jak se v knihovně a ke knihám musíme chovat. Dokázaly vyprávět ostatním o čem je knížka, kterou si v knihovně prohlížely. Byly jsem rády, že si to děti užily i bez domluveného programu. Zkusíme domluvit ještě jednu plnohodnotnou návštěvu a tam už budou děti za mazáky, že to všechno znají😁.

Při jarní návštěvě Snoezelenu jsme probouzeli víly, objevovali barvy kolem nás a užili si pořádný relax. 🌷

Ve Včelkách proběhl pohádkový ples. Děti přišly v krásných kostýmech, užily si hry, soutěže, diskotéku i hledání pohádkového pokladu. 🍬

Jak porazit bacila Cecila už víme🦠, chtěli jsme se ale dozvědět, co všechno v tom našem těle vlastně chráníme. Ptali jsme se, co najdeme uvnitř našeho těla, jaké máme orgány🫁 a jak se o své tělo starat, aby nám dobře sloužilo. Povídali jsme si o tom, že "na povrchu" jsem sice každý jiný👦🏻👧🏾, ale uvnitř v těle jsme všichni stejní🧠🫀 a proto by se neměl nikdo nikdy nikomu posmívat za to, jak vypadá. Zahráli jsem si také na ordinaci🏥, poslouchali svoje srdíčka a poznávali své smysly.

Konečně je tu zima a sníh! Těšili jsme se, až si budeme moct postavit sněhuláka a vyválet se ve sněhu. Nový rok jsme přivítali se Třemi králi a jejich dárky pro Ježíška. Dárky jsme ale dali i my malým ptáčkům, kteří v zimě mají málo zobání. Víme, že ptáčci se nemohou v zimě zachumlat jako my do zimního oblečení a tak jsem si opakovali, jak se v zimě oblékáme. Také jsme si zasportovali na naší zimní olympiádě.

S listopadem se nám přiblížila zima a všechno kolem nás začalo být unavené. Tak jsem se se včelkou dohodli, že uspíme les a jeho obyvatele a uvidíme se s nimi zase na jaře. My jsme zatím co všichni spali měli dvě důležité návštěvy - jednu ze samotného pekla a druhou zase z kouzelného nebe. 

Děti se včelkou Medulkou v řijnu objevovaly kouzelnou zeleninovou sílu, jak rychle se na podzim dokáže měnit počasí a co to počasí může vykouzlit v přírodě - jako třeba spoustu hub! Na ty jsem se šli podívat na výlet do lesa. Starali jsem se o svojí školkovou zahrádku a dováděli jsem v listí. Na konci řijna nás čekal oslava Halloweenu na naší Strašipárty a společně Strašidýňování s rodiči.

Září uteklo jako voda a Včeličky mají za sebou první měsíc ve školce. Seznámili jsme se s prostředím třídy, školky i zahrádky. Udělali jsme si procházky po blízkém okolí. Povídali jsme si o kamarádství, o školce, o podzimu a o tom, jak se mění příroda kolem nás. Dokonce jsme zvládli cvičení v Rákosníčku. Moc jsme si to užili! Už se těšíme, co krásného nám přinese měsíc říjen. 

Na chvilku jsme se vrátili k povídání o včelách s "paní včelkou" - jak slečnu děti pojmenovaly. Přijela nám vyprávět o jejich včelíně - jak se o včelky starají, co včelky potřebují, zopakovali jsme si jak se k nim chovat. Také jsme viděli pravé včelařovo vybavení a nejen že jsme si ho prohlédli, ale mohli jsme si ho i vyzkoušet! A byli z nás rázem praví včelaři, to bylo bájo! Také jsme měli za úkol najít včelí královnu - měla na sobě malé poznávací znamení, na fotce jí určitě najdete :). Ale to úplně nejvíc, bylo ochutnání slaďoučkého domácího medíku. Mňam!