Na chvilku jsme se vrátili k povídání o včelách s "paní včelkou" - jak slečnu děti pojmenovaly. Přijela nám vyprávět o jejich včelíně - jak se o včelky starají, co včelky potřebují, zopakovali jsme si jak se k nim chovat. Také jsme viděli pravé včelařovo vybavení a nejen že jsme si ho prohlédli, ale mohli jsme si ho i vyzkoušet! A byli z nás rázem praví včelaři, to bylo bájo! Také jsme měli za úkol najít včelí královnu - měla na sobě malé poznávací znamení, na fotce jí určitě najdete :). Ale to úplně nejvíc, bylo ochutnání slaďoučkého domácího medíku. Mňam!

Děti se dozvěděly, jak vypadá život ve včelím úle, kolik má včela nohou a křídel, kdo to je královna, trubec a jak vlastně včely žijí. Paní včelařka nám přivezla ukázat i včelařský oblek, který si děti vyzkoušely.

Tento týden jsme prozkoumali život ve včelím úlu. Víme, jak včelky vypadají, kde a jak žijí. Víme, jak se včelky narodí a co k životu potřebují. Zjistili jsme, jak jsou pro nás velmi důležité a nejen proto, že nám vyrábí zdravý med. Med jsme ochutnali s jablíčky jako zdravou svačinku. Víme, že včelky musíme chránit, a proto jsme jim vyrobili včelí domeček na zahradu. Máme ho vedle záhonku, do kterého jsme vyseli kytičky.

Hurá za koníčky.

Dnes jsem měli ve školce moc milou návštěvu - VČELKY. Zúčastnili jsme se zajímavého programu o životě včel, dozvěděli jsme se o tom zajímavé informace, jak včelky žijí, jak vyrábíme, proč jsou důležité pro přírodu a jak jim můžeme pomáhat. Děti si mohly prohlédnout včelařské pomůcky, vyzkoušet si ochranný včelařský oblek, šáhnout a příčuchnout si na včelí plástve. 

chtěl bych být...

Berušky se vydali do děčínské ZOO. Hezky pěšky jsme si vyšlápli kopeček do naší děčínské zoologické zahrady a že nám to pěkně šlapalo. Hned po příchodu do zoo nás vítali zvuky zvířat  a protože bylo časné ráno, tak zvířátka snídala. Měli jsme štěstí a zrovna i medvědi Bruno a Irina měli rybičkovou snídani a my měli zážitek z krmení. Většina zvířátek měla roztomilá mláďátka, děti byly nadšené, když mohly sledovat, jak se o svá mláďatka zvířecí maminky starají - povídali jsme si o tom, že i zvířecí maminky a tatínkové mají plno práce. Během našeho výletu nás zastihlo docela dobrodružné počasí  - déšť a dokonce i pořádná bouřka. Děti  byly ale šikovné a trpělivé, schovali jsme se na bezpečné místo a do školky dorazili ,, v suchém triku". 

Přijela k nám Áďa ukázat nám svůj zvěřinec. Bohužel nám počasí nepřálo a tak jsme viděli jen menší zvířecí obyvatele Adélčina domova. Dozvěděli jsme se zajímavosti o slepičkách, zajících, králících a dalších domácích i exotických zvířatech. A nelepší část byla ta, kdy jsme si mohli všechna zvířátka opatrně pomazlit a nakrmit. A hláška dne: ÁĎO, BOBEK! 😂💩

Tento týden jsme poznali, že existuje jedno úplně malé zvíře, o kterém bychom mohli říct, že je vlastně úplně obyčejné. Ale to jsme ještě nevěděli, že kdyby tohle zvířátko nebylo, nebyli bychom na světě ani my. Ano, je to včelka. Povídali jsme si o tom, jak je včela důležitá. Co pro nás vlastně všechno dělá a co by se stalo, kdybychom včelkám ubližovali. Naučili jsme se jak je chránit. Přečetli jsme si pohádku o včelce Zlatulce a nerozumné pampelišce Žluťandě. Zatancovali jsme si na písničku "Včelka" a pěkně u toho zakroutili zadečky.  Společně jsem potom tvořili úl - jak vypadá uvnitř a co se v něm děje a také jsme vyrobili nás malý sluníčkový včelín. Také jsme tento týden zintenzivnili skupinovou práci - se skupinkou budoucích předškoláků jsme se vrhli na trošku těžší úkol a pokusili se ho společně splnit.

Do školky za námi přijela paní Adélka se zvířátky, žijí u ní na dvorečku a ona se o ně stará. Má jich mnohem víc, tak doufáme, že nás navštíví i příští rok, třeba s kozou:-) Děti si mohly všechna zvířátka pohladit a nakrmit, byla to zábava a veliký zážitek pro všechny.